LNLS 20

7. října 2015 v 18:56 | MartinaAyko |  LáskaNinjaLoutkaStrom CZ
Ták, a kdo by to nečekal, má to tu....



LNLS 20 ;) :-)
Sálem se najednou rozlehl dětský pláč. Všem přítomným se ulevilo, že už to má Hin i to malé za sebou. Naruto sotva držel při vědomí. Tak nějak i přes svojí silnou povahu, tuhle situaci nezvládal.
"Je to krásnej kluk," vydechla Sakura s úlevou a podala Hinatě jejího kluka.
"I přes to všechno je tak krásnej, můj syn," rozplýval se Naruto a chytl malého chlapečka za ruku. Hin se jen krátce usmála a ztěžka vydechla. Pro všechny to bylo tak strašně dlouhé a hlavně pro ni. Nejen jí se však zdálo těch pět hodin jako celá věčnost.
"Tak co tatínku dnes nám přestřihnete pupeční šňůru?" zeptala se jedna se zde přítomných sestřiček.
"Áh, ale jistě, jistě," usmál se Naruto "A nebude je to bolet?"
Všichni se jen zasmáli, a tak Naruto pochopil, že se ptá úplně zbytečně a právě tu vypadá jako debil. Na naznačeném místě šňůru přestřihl a sám se zasmál nad svojí hloupostí. Právě asi vypadal jako debil. Znovu toho malého chytl za ruku a zaplavil ho takový nádherný pocit. Konečně, po té vší bolesti, alespoň nějaká útěcha. Po chvíli jim malého odebrali, zabalili a odnesli na kontrolu. Všechno se zdálo být v pořádku. Krátce Hin líbl na čelo a pevně stiskl její ruku. Už nikdy víc nechtěl zažít takovou bolest. Už nikdy víc...
Byl další den ráno a jako každou středu zde běhali poslové ze Suny a přinášeli nové zprávy. Byli to už dva dny od volby nového Hokageho a od té oslavy ho nikdo neviděl. Vesnicí se sice šířili fámy, že je Naruto v nemocnici, že ho někdo unesl nebo že ještě vyspává kocovinu, ale nikdo žádné informace nepotvrdil. Nikdo ovšem ani neřekl, kde Naruto je a obyvatelé Konohy měli o něj tak patřičný strach. Kdyby to byl jeden z obyvatel Konohy, nebo nějaký její ninja, měli by o něj taky samozřejmě strach, ale ne takový jako o samotného Hokageho. Přeci jen, Hokage byl významná osobnost a nesmělo se mu nic stát a už vůbec ne, tak krátce po jeho zvolení. Konoha se pomalu začala probouzet a kolem deváté ráno zde bylo už pořádně rušno. Na nohou byli jak poslové, tak prodejci, ale i stavbaři, opraváři a dělníci, kteří pořád vytesávali Narutovu hlavu. Kolem desáté už byli vzhůru všichni ti, co zrovna neměli noční směny. Poslové už měli rozneseny ranní zprávy, a tak se to v Konoze trochu utišilo. V ulicích se rozléhal dětský smích, pokřikovaní prodejců a sem tam nějaká ta hádka. Pořád tu ale byl relativně klid. Najednou se Konohou rozlehla obří rána a z budovy Hokageho se vyvalil dým. Všichni se ohlídli o rozeběhli se tam. Okolo budovy se však ihned rozestoupili ANBU, aby se nikdo nedostal dovnitř. Yamato se Saiem včele s kapitánkou se rozešli do útrob budovy a snažili se zorientovat v hustém dýmu. Už po chvíli šlo poznat, že se nejedná o ledajaký dým. Sai okamžitě vyběhl ven z budovy a za ním i kapitánka s Yamatem. Okamžitě nechali evakuovat celé okolí a za pomocí dělníků vypnuly všechny uzávěry s plynem a vodou.
"Hej, no tak, pusťte mě dovnitř. Hej, no tak, jsem přeci Hokage, potřebuji vědět, co se tu děje," zaslechli Naruta zvenčí a dost se jim ulevilo, že slyší jeho hlas, neboť ani oni neměli ponětí, kde Naruto byl.
"To je dobrý, pusťte ho dovnitř," mávla kapitánka na dva ANBU co se mermomocí snažili udržet Naruta.
"Kapitánko, co se tu stalo? Je někdo zraněný?" ptal se hned starostlivě Naruto.
"Em Hokage sama, e, byli zraněni dva dělníci, poskytli jsme jim předběžné ošetření. Chyba byla na straně dělníků, opravují tu dolní část budovy a koply moc hluboko a navíc mimo vyznačené základy a překoply plynovou trubku. Tu ránu vytvořila zřejmě právě překopnutá trubka a hromadu kouře tu vytvořili pytle se sádrovinou a pískem, které rozmetala tlaková vlna z trubky," objasnila kapitánka celou situaci.
"No super, takže místo opravy spodní části, zničí půlku budovy a navíc vyděsí obyvatele k smrti. Ta rána musela být slyšet až daleko za Konohu. A co obyvatelé, jsou v pořádku?"
"Ano, všichni obyvatelé jsou v pořádku. Někteří jen v mírném šoku," odpověděla kapitánka po tom, co se na chvíli zaposlouchala do vysílačky.
"Prosím vás, opusťte teď tuto budovu, počkáme až nám specialisté řeknou jestli je zbytek budovy v pořádku a budete se moci vrátit. Trubky naši kolegové co nejdříve opraví, takže únik dalšího plynu nehrozí," řekl jeden z dělníků a už je po postrkoval ven.
Naruto se na něj jen zamračil a společně s kapitánkou vyšli ven.
"Co mám jako teď sakra dělat. Místo toho aby ty opravy tento týden dokončili a šli dělat jinam, tak půlku budovy zničí. Vždyť to není normální. Ježiš, já fakt nemám slov," rozčiloval se Naruto pro jistotu potichu. Kolem se pohybovala spousta lidí, kteří se postupně vraceli zpět do svých domovů, nebo na tržnici. Na všech bylo vidět, že se jim ulevilo, když viděli Hokageho, celého, živého a relativně v pořádku.
"Mimochodem," rozkřikl se najednou Naruto "Mám syna."
"Třikrát sláva," vykřikl kdosi z davu a všichni začali pokřikovat šťastné vzkazy.
Naruto se pouze usmál a krátce všem poděkoval. Byl tak nadšený za takovou radost ostatních. Úplně si vzpomněl na ty krásné okamžiky, kdy prvně spatřil svého syna. Nikdy by si ani nepomyslel, že bude tak vysoko. Že se mu splní jeho dětský sen a stane se Hokagem. Sen, že bude ve vesnici obdivovaný a že bude mít šťastnou rodinu. Naruto si jen krátce zívl a podíval se na nově vystavěné hodiny. Pořád nechápal princip jejich výroby a i dost jejich funkčnosti. K tomu všemu je někdo postavil na špatné místo, a tak neukazovali až tak správně. Naruto se rozešel s kapitánkou do sídla ANBU. Ještě v životě tam nebyl, ale přeci jen ho to zajímalo jen jako Hokageho. Naruto sice věděl, kde ANBU sídlo leží, ale jelikož ho kapitánka vedla všelijakou cestou, ztratil se. Po chvilce došli do sídla a Naruto se velice podivil, když se i kapitánka musela potvrzovat nějakým komoleným heslem, které stejně po chvilce zapomněl. Jen co vstoupili do sídla, uvízl na něm pohled všech přítomných ANBU. Nestávalo se moc často, že by Hokage navštěvoval ANBU sídlo. Všichni jen krátce poklekly a většina se vrátila ke své práci. I váleči, kteří zde dospávali noční směnu nebo brzké ranní tréninky projevili jistý znak úcty. Kapitánka provedla Naruta celým sídlem až do její kanceláře. Naruto se posadil na nabízenou židli a krátce se zaposlouchal. Bylo tu krásné ticho a klid. Nikdo tu nekřičel, nic tu nebouchalo ani nedělalo rámus.
"Máme tu speciální stěny, nepropouští tolik hluku. Kdyby jsme tu měli klasický, tak v těch by se tu nedalo pracovat," odpověděla kapitánka na Narutovu nevyslovenou otázku.
"To chápu. V tom bordelu, co mi teď dělají v budově Hokageho jsem opravdu zvědav, jak budu pracovat. Teda pokud to nezničili natolik, že bych tam nesměl. Už teď jsem docela zameškal a nerad bych se projevil ve špatném světle. Přeci jen, papírování jsem nikdy v životě moc neřešil, takže ani nemám praxi," postěžoval si Naruto.
"Nemusíte se bát Hokage sama na to papírování si brzo zvyknete, já jsem si taky zvykla docela brzo," usmála se na něj kapitánka "Můžete tu klidně zůstat jestli chcete, udělám vám kávu, čaj, nebo by se tu našlo i něco k snědku."
"To je v pořádku, já asi půjdu, porozhlédnu se po vesnici a vrátím se zpět k budově Hokage. Jinak, pro vás jsem Naruto," navrhl Naruto napřímo tykání a nabídl kapitánce ruku.
"Mizuri," usmála se kapitánka a jeho ruku přijala "ale jen mezi námi."
Naruto jen přikývl a použil přemísťovací jutsu. Cítil, jak ho pohltil obrovský tlak, než ho vymrštil zpět k zemi kapitánčiny kanceláře. Až v tu chvíli mu došlo, že tu mají asi nějaké speciální bariery na přemísťování. Kapitánka se s ním následně přemístila ven před brány ANBU sídla a Naruto se pro jistotu do nitra Konohy rozešel pěšky. Když Naruto došel k budově Hokageho, byla celá obehnaná páskami a okolo se hromadili ANBU, kteří se mezi sebou různě dohadovali a strážili, aby nikdo neproklouzl dovnitř. Naruto se ihned rozeběhl k jednomu ANBU s velitelskou páskou. Ten si ho též povšiml a rozešel se za ním.
"Budova má v pravém křídle značné trhliny a byla porušena její struktura. Vzhledem k bezpečnosti vaší a ostatních vás tam nemohu pustit."
"A kde mám pracovat sakra! Potřebuji pracovat. Je to důležitá práce ne holubník!" rozkřikl se Naruto na nevinného ANBU "jak dlouho potrvá než mě pustí zpátky?"
"Podle toho jak rychle budou opravy probíhat. Deset nebo čtrnáct dní minimálně. Předem to samozřejmě nejde určit," odpověděl ANBU.
"A kde mám teda pracovat? Řekněte mi, kde mám pracovat a já odejdu. Jinak si tu sednu a už se mně nezbavíte."
"Ach jo, tak tu chvíli počkejte a já se někoho zeptám," povzdechl si ANBU a poodešel zpět ke skupince. Chvíli se s nimi vybavoval, poté mluvil s někým ve vysílačce a nakonec se rozešel zpět k Narutovi. "Vaše papíry vám donesou kolegové, ale budete se s nimi muset někde usadit sám. U vás doma, někde u někoho, to je na vás."
"No to je super, jako naschvál. Fajn, vezmu si to k sobě domů. Hledejte mě v Hyuuga sídle. On už vás někdo dovede," odbyl ho nakonec Naruto a v záblesku světla zmizel.
ANBU to naštvaně přetlumočil kolegům, a tak se po chvíli řada ANBU táhla do Hyuuga sídla s pořádným nákladem papírů. Zprvu se na ně lidé vyjeveně koukali. Moc často se nestávalo, že by po vesnici chodili ANBU s krabicemi plnými papíry. Celá řada ANBU se prosoukala až k Hyuuga sídlu, kde si původně mysleli, že si z nich dělají dobrý den. Když už se ANBU chystali to zabalit, přiřítil se k bráně Hyuuga posel a vyřídil vzkaz od Hyuugy samy, aby je dovedli k Narutovi domů. ANBU byli nakonec zavedeni do Narutova domu, kde mu odevzdali všechny papíry a zanechali ho tam na pospas celému osudu. Naruto si jen povzdechl a začal si bedny nějak systematicky třídit. Vzal si bednu s nejstaršími hlášeními a pročetl si je. Snažil se zapamatovat si co nejvíce informací, ale nechápal, jak to celé má zvládnout. Chvíli si přemítal tu spoustu nových myšlenek, než se natáhl ke krabici, kterou původně dal úplně bokem. Tak nějak si její obsah nedokázal nijak zařadit. Chvíli se v tom přehraboval než našel dopis, který byl adresován právě jemu. Opatrně rozdělal obálku a vytáhl z ní přeložený papír. Už při prvních větách zajásal. Byl to dopis od Tsunade kde mu popisovala vše ohledně Hokagovství a taky se v něm odkazovala na to, že kdyby byl někdy v koncích, nebo jen potřeboval přátelskou radu, může se na ní kdykoli obrátit. Ke konci poměrně krátkého a spíše přátelského dopisu stálo ''pusť do něj svojí chakru''. Narutovi to zprvu přišlo divné, ale přeci jen to udělal. Najednou se písmo na dopise začalo měnit a papír se z obyčejného formátu začal prodlužovat, až byl dlouhý skoro na zem. Písmo se ještě chvíli měnilo než se ustálilo. Naruto si začal číst od začátku. Teď už dopis nevypadal krátce ani kamarádsky. Spíše se to změnilo v manuál jak být Hokagem. Naruto sice nikdy nebyl na moc dlouhé čtení, ale tohle mu nijak nevadilo. Vlastně za to byl tak neskutečně rád, že ani nevěděl, jak by Tsunade poděkoval. Celé si to raději přečetl ještě dvakrát a dle rad se vrhl na papírování. Zprvu mu dělalo problém se v dlouhých hlášeních a nepřesných informacích zorientovat a správně si je zařadit, ale po dvou hodinách neustálého papírování si na to celkem zvykl a už tak nějak věděl jak na to. Kolem páté hodiny už se k němu dobýval samotný Hiashi a dožadoval se jeho pozornosti. Naruto se mile rád zvedl od papírů a došel Hiashimu otevřít dveře své prozatímní pracovny do které se zamkl.
"Hiashi, tak co, jak se ti líbí tvůj vnouček?" přivítal se s ním vřele Naruto.
"Je nádhernej. Ale běda jak bude po tobě, to si mě pak nepřej," usmál se Hiashi a společně s Narutem usedli na křeslech v obývacím pokoji.
"To se nebojím," usmál se Naruto, ale najednou zvážněl "Ale o to teď nejde. Potřebuju s vámi něco probrat."
"Tak povídej, o co jde?" Hiashiho ta náhlá změna hlasu a vykání u Naruta překvapila.
"Vzhledem k tomu, že jsem se stal Hokagem, Hin brzo i s malým propustí z nemocnice, nemyslím si, že by bylo vhodné, kdybychom tu zůstali," promluvil Naruto zcela chladným hlasem, až i Hiashiho zamrazilo.
"Jak to myslíš?" zeptal se ho podezřívavě.
"No, nechci abyste si to špatně vyložil. Samozřejmě, že jsem vděčný za to, jak jste nám pomohl, za to, že jsem mohl bydlet ve vašem klanu a za to, co vše jste pro nás udělal, ale myslím si, že není vhodný, abychom tu nadále zůstali. Myslím, že by bylo nejlepší, kdybychom se přestěhovali do sídla klanu Namikaze," Naruto se natáhl pro sklenici vody, co ležela na stole a napil se "Samozřejmě, že vám to přijde asi nefér nebo tak, ale mně s Hin to přijde jako nejlepší nápad. A navíc sídlo je blízko budovy Hokageho i tržnice, myslíme si, že to tak bude lepší, než zůstat tady," dodal Naruto ještě dřív, než stačil Hyuuga sama cokoli říct.
"No fajn, tak když jste se tak dohodli, tak vám v tom nebudu bránit, že jo," urazil se protestantsky Hyuuga sama a vstal k odchodu.
"Prosím vás, posaďte se zpátky. Já jsem si o tom chtěl s vámi v klidu pohovořit," načal Naruto, ale to už jen Hyuuga sama práskl dveřmi.
Naruto si jen povzdechl, došel si do kuchyně a cestou zkontroloval hodiny. Blížila se čtvrt na šestou, Naruto měl v půl šestý sraz se Sasukem, Sakurou, Ino a Saiem. Doufal, že alespoň dnešní večer se ponese v klidném duchu a nebude je nic neustále vyrušovat, jako minule. Rychle si skočil do koupelny aby si dal rychlou sprchu. Po tom celodením papírování a lítání po Konoze jí fakt potřeboval. Po krátké studené sprše si ještě pořádně vysušil vlasy, aby mu z nich nekapala voda a nezanechávala na jeho černé košily skvrny. Posledně ještě prošel kolem zrcadla, zbalil peníze a klíče a vydal se ven ze sídla klanu Hyuuga. Všichni ho, rádoby nepozorovaně, zaujatě sledovali. Naruto tomu zatím nepřikládal nějak extra velkou pozornost a jen mírně přidal. V čajovně U růží měl být v půl šesté a rozhodně nechtěl přijít pozdě. Prošel přes bránu klanu Hyuuga a přemístil se ke květinářství poblíž čajovny. Pro Sakuru koupil několik červených růží a pro Ino gladioly, které si v poslední době velmi oblíbila. Poté už se pomalu rozešel do čajovny. Když vcházel do čajovny, zahlédl v ní černé rozcuchané vlasy a ani na sekundu nepochyboval, že budou Sasukeho. Z kývnutím na čišníka se rozešel za ním. Po chvíli zahlédl i Sakuru, která poměrně pobledlá vycházela od toalet.
"Zdar Sasuke," promluvil tiše Naruto, aby nenarušoval zdejší klid.
"No nazdar," zabručel Sasuke a Narutovi nevěnoval ani letmý pohled.
"Děje se něco Sasuke?" optal se zaraženě Naruto a nechal si objednat čaj "Ahoj Saky, taky tě rád vidím."
"Ne, promiň, jen jsem se v noci vůbec nevyspal, hlídkovali jsme kolem Konohy a když už se mi k poledni konečně podařilo pořádně zabrat, tak ti vybouchla budova Hokageho," usmál se na závěr Sasuke a přeci jen se s Narutem objal.
"Tak to jsem nevěděl, jinak ta budova mě docela sere. Musím pracovat doma a ještě ke všemu jsem musel Hiashimu oznámit, že se budeme stěhovat. Teď je zřejmě proti mně celý klan," povzdechl si Naruto "Ale co, přeci sem nebudu tahat práci."
"V pohodě, co prcek. Sak říkala, že je nádhernej," optal se Sasuke, který se snažil upíjet horký čaj.
"Jo, je roztomilej. Je to taková malá náplast na to všechno, co se stalo," usmál se Naruto "No jo a už brzo si ho budeme moci vzít domů. Ani nevíš, jak moc bych to každýmu přál."
Sasuke se jen pousmál a s aktivovaným sharinganem se otočil za sebe. Prvně chtěl vyběhnout, ale nakonec jen zrušil sharingan, krátce zamrkal a otočil se na Naruta. "Někdo tě sleduje," řekl nakonec s vážným hlasem.
"Moje ochranka mě sleduje. Na každým kroku," zasmál se Naruto a vyšel ven před budovu čajovny. Chvíli mluvil s osobami před ní, a pak se vrátil zase zpět na své místo. Nebýt Sasukeho, tak by snad i zasedl ty krásné gladioly, které koupil Ino. Sasuke byl ovšem o krok napřed a krásné květiny stihl vzít dříve než se Naruto posadil. Naruto si z zhluboka oddechl, že si na ty kytky nesedl.
"Kde je vůbec Ino se Saiem? Neměli jsme se tu náhodou sejít v půl šestý?" optal se po chvíli Naruto s pohledem na hodiny, které ukazovali lehce po tři čtvrtě na šest.
Sasuke jen pokrčil rameny a v poslední chvíli uhl s hrníčkem s horkým čajem, když Sakura prudce vstala a vyšla ven.
"Co je jí?" optal se Naruto, i když odpověď už předem tušil.
"Nevím, poslední dobou zvrací skoro furt. Poslední dny hodně spí, týden skoro nechodí do nemocnice a je dosti náladová. No co, ženská, co si budeme povídat," usmál se Sasuke a upil ze svého čaje. Tady v čajovně bylo tak krásné ticho a klid. Člověk se tu někdy bál i promluvit, aby tu to krásné ticho nenarušil.
"No, jen aby ses nedivil Sasuke," broukl varovně Naruto, ale hned na to se zvedl, aby se mohl přivítat s Ino a se Saiem. Ino už pěkně rostlo bříško a bylo přeci jen vidět, že do porodu nemá daleko. Ale i přes to všechno se pořád usmívala a vypadala krásně. Jen co se s ní přivítal, předal jí květiny a pošoupl se k Sasukemu, aby uvolnil místo. Sasuke jen vědomě přikývl a též se s nimi přivítal. Sasuke sice nic neměl, ale to nikomu nevadilo. Chvíli si povídali, než Naruto postrčil Sasukeho, aby se šel podívat za Sakurou. Nakonec se jen omluvil a rozešel se za ní. Sakura už pomalu ztrácela barvu a Sasuke se o ní začínal bát. Že člověk občas zvrací to byl fakt, ale tohle už mu nepřišlo normální. Až pak dojdou domů, tak se jí zkusí domluvit, aby se od někoho nechala vyšetřit. Dost ho to rozhazovalo. Po chvíli se Sasuke i se Sakurou vrátili a jelikož už Ino věděla o co kráčí, doporučila jí objednat si speciální kapinový čaj. Takhle si asi tak dvě hodinky všichni poseděli, než se Sai s Ino omluvili a společně odešli domů. Sai musel zpátky k povinnostem ANBU a nechtěl Ino nechávat v čajovně samotnou. Doprovodil jí domů, uvařil jí další dobrý čaj a pomalu se vydal k ANBU sídle. Věděl, že tam bude muset strávit celou dnešní noc a upřímně se na to vůbec, ale vůbec netěšil, a tak ani nikam nespěchal. Už za branami ho čekala kapitánka se dvěma ANBU s nováckýma páskama.
"Měl jsi tu být už před půl hodinou, zapomněl jsi snad hodiny," křikla naštvaně a Sai hned pochopil, že vůbec nemá dobrou náladu.
"No, asi jo, měl jsem dojem, že mám ještě čas," povzdechl si Sai a pohlédl na dva nové ANBU "Co jsou zač."
"Jsou to naše nové posily Pokito a Miraba, dneska a celý týden je máš na starost. A ještě bych zapomněla, Yamato musel s částí týmu na misi, takže místo něj máš velení ty. Prověř si tady kluky a pohlídej je. Zítra ráno trénink odpadá, takže začínáš v deset dopoledním tréninkem, dál si to vyřeš jak uznáš za vhodný, ale jistě víš, že Yamato ani já by jsme určitě nebyli nadšení, kdyby síla vašeho týmu polevila. Vše jasný, super, to jsem ráda, že jsi to pochopil," usmál se nakonec kapitánka a zmizela.
Sai se jen zmateně díval na místo z kterého před chvílí kapitánka zmizela, ale pak zavelel "Dneska večer máme tady v sídle takovou odpočinkovou službu, takže pokud se nebude nic dít, budeme se potloukat tady po sídle. A v deset nám začínají noční hlídky na hradbách podél Konohy, takže tři čtvrtě se vydáme na hlavní bránu a s ostatními si rozdělíme práci. Nezapomněli jste doufám baterky a reflexky," když Sai viděl jejich pohledy dodal "Všechno to vám ještě teda vyzvednu ve skladu, teď pojďte, ukážu vám sídlo po svém."
ANBU jen přikývli a vydali se za Saiem.
…...
Blížila se devátá hodina a Naruto sám uzanal, že už by asi bylo vhodný odejít. Přeci jen už tu seděli mezi posledními a čajovna bývávala otevřena jen do půl deváté. Dneska se otevírací doba ale protáhla. Ono když jsou kšefty, zaměstnanci si rádi zapracují o trochu déle. Naruto jen krátce pokývnul na čišníka, aby mu dal vědět, že bude platit a zalovil v kapsách, aby našel peněženku. Chvíli Sasukeho strašil s tím, že ji asi někde vytrousil, než jí nakonec vytáhl ze zadní kapsy kalhot. Sasuke jen nesouhlasně potřásl hlavou a sám vylovil z peněženky několik mincí, aby mohl zaplatit za jejich útratu a i za nemalou částku z minulého týdne. Všichni se pomalu zvedli a společně se vydali ven.
"Sak, můžeš ještě na moment," zastavil je v poslední chvíli Naruto a pokynul Sasukemu, aby jim nechal trochu soukromí.
"Co se děje Naruto?" optala se Sak a doufala, že Naruto nebude vědět nic, o čem by neměl.
"Už to ví?" optal se bez sevítek a nezapoměl svým podtónem na důležitost onoho zdělení.
"Ne, ještě to neví, ale už brzo mu to řeknu. Neboj se, Sasuke bude skvělý táta," usmála se Sakura a po krátkém Narutově přikývnutí se vydala za Sasukem.
….
…...
"Hyuuga sama, Hyuuga sama, otevřete. Prosím vás, otevřete já vím, že jste doma," bouchal Naruto na dveře Hyuugy samy už dobrých pět minut.
"Co ještě chceš, zakázat mi snad vidět se se svým vnukem?" přešel Hyuuga sama všechny formality, když konečně otevřel dveře.
"Chci si o tom stěhování s váma promluvit. Už jsem vám to vysvětloval, já nechci...," Naruto to ani nestihl doříct, když mu Hyuuga sama přibouchl dveře před nosem.
"Nehodlám se o tom víc bavit," houkl ještě přes zavřené dveře.

Naruto si jen povzdychl a vydal se zpět do svého prázdného bytu. Tak chtěl, aby už byla Hin doma. Strašně si zvykl na její přítomnost, a tak strašně mu chyběla. Věděl, že v nemocnici bude muset ještě dva dny zůstat, ale nejraději by byl, kdyby mohla odejít hned. Smutně si povzdechl, když znovu zamykal dveře bytu. Bylo tu tak ticho, tma a klid, až mu z toho naskakovala husí kůže. Naruto už po paměti prošel do ložnice, znuděně se koukl na budík a dal ho nastavit na sedmou ráno. Tak nějak ještě nevěděl v kolik by měl vstávat a od kolika hodin by měl být Hokage dostupný. Na druhou stranu měl kancelář v domě, takže mohl kdykoli jít a vyřešit danou věc. Takže i kdyby někdo přišel v šet, stačilo akorák vstát a řešit. Teď si momentálně říkal, že si to představuje všechno moc jednoduše a Hokage není tak jednoduchá věc, jak si představoval. Teď tak nějak uvažoval, jestli se vůbec tak strašně, chtěl stát Hokagem.

Ták a abych se ještě nějak vyjádřila k té skutečnosti. K těm několika posledním řádkům. Ze začátku tohoto dílu by to asi málo kdo čekal. Asi by málo kdo čekal, že to je POSLEDNÍ DÍL. Ano, toto je poslední díl. Ještě vydám článek ve kterém povídku zhrnu a taky se podíváme na její původ. Tak zatím :))
Ayko
 


Komentáře

1 Niko Niko | 8. října 2015 v 20:27 | Reagovat

Oooh shit, jako realy? Jako konec? Jako vážně? Nevím co na to říct,... co? :O Tohle jsem nečekal, tohle se mi nelíbí. Konec né ;( Nemám rád konce. Ayko, tohle si žádá pokračování. Naruto je přece novej Hokage, tohle musí nějak pokračovat!!! Je to skvělej díl, tleskám. Jinak zabila to Sakura, jo řeknu mu to. To by mě zajímalo, jak bude Sasan reagovat, Ayko,musíš to prodloužit!!! A Hyuuga sama :D jo, zase se vybarvil. Přesně tohle jsem čekal, když Naruto začal s tím stěhováním :D Uvědomuje si vlastně, že mluví s Kagem?:D Ayko, prosím, prosím pokračování. Tohle nemůže být konec, ty poslední věty... Ayko, prosím, Konec ne

2 Makyna Makyna | 10. října 2015 v 21:01 | Reagovat

Tak asi stejná reakce O_O  O_O  O_O WHAT? Děláš si srandu? O_O  Páni, tohle byl úžasnej díl. Naruto opět zabil, jako vždy. Páni, nemůžu uvěřit. Hyuuga sama, to bylo maso. Co ještě chceš? :D Whel, kdyk je Naruto Hokage. Sasan a táta O_O ? Další šok, ale proč ne? Bílí dítě pi Saiovi? :-? Můsíš v tomhle rozhodně pokračovat, tohle přece nemůže mít konec. :-(  :-( Tohle mi nepřijde jak konec, tohle je nový začátek. Tohle si přímo žádá o pokračování.

3 Enečák Enečák | 12. října 2015 v 15:37 | Reagovat

Oooh :O Jako realy? Myslel jsem, že tohle bude o hodně delší. :-( Škoda že je konec. :( Doufám, že neplánuješ skončit i s reallife. Doufám, že nám nevezmeš dvě úžasné povídky najednou. No, ani nevím, co k tomuhle dílu říct, byla sranda, ale myslím si, že nejsem jedinej komu na konci spadla brada.

4 Vitalie Vitalie | 25. října 2015 v 15:22 | Reagovat

Páni, už je to skoro měsíc :-( Nemůžu uvěit tomu, že jsem tu tak dlouho nebyla. ALe co je tohle? ;( Konec? :-( Tenhle díl je úžasnej, poslední tři díly byly úžasný. Jak to jako myslíš že je konec? To přeci nejde jen tak napsat, že je konec. No,nevím co k tomu říct, nemám na to slov. :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama