Porušení předpisů

14. října 2013 v 18:21 | MartinaAyko |  Ostatní

Ták, po dlouhé době jsem konečně zpátky. Strašně se omlouvám, že jsem tu tak dlouho nebyla. Ale přestup na ovou školu mě naprosto odrovnal. Brzké vztávání mě hrozně unavovalo. To jsem byla ráda, že jsem vztávala do školy. Když jsem pak musela vztávat v pět, abych stihla praxi, tak mě to odrovnalo. Nebyla jsem schopná jsem přidávat nějaké články. Byla jsem prostě ráda, že jsem ráda


Teď už je to v pohodě, brzké ranní vztávání zvládám a konečně se zase můžu chvíli věnovat blogu.
Ale, teď aby jsme neodbočili moc od nadpisu... Byl zrovna pátek. Měla jsem praxi, takže jsem se vůbec netěšila. Věděla jsem, že nebudeme mít moc velkou výrobu a tak jsem věděla, že většinu času jen tak prostojíme. Ještě jedna věc tu byla. Vždy v pátek je tu takový velký úklid(mití válů, rámu válů, šuplíků, všech strojů, pece, podlahy, parapetů, lednice na vajíčka, vyvařování špiček, mití všech pytlíků na zdobení, nožů, praní chňapek) doufám že jsem v tom výčtu na nic nezapoměla. Takže opravdu super. Ráno mi navíc málem ujel autobus, takže mi to fakt pěkně začalo. Navíc když jsem přestupovala v HuSP potkala jsem mistrovou, takže den zkaženej. Na praxi jsem teda pak moc nespěchala, jelikož mám vždycky přes půl hodiny ještě věděla jsem, že není kam spěchat. Pomalu jsem se šourala na praxi. KDyž jsem tam stejně asi po deseti minutách došla, ještě jsem se otočila a chtěla se naposled podívat na tu krásnou krajinu kolem. Otočím se a za mnou mistrová. Myslela jsem, že mě trefí. Otevřela jsem jí alespoň dveře a nechala jí projít. Já se pak rychle okolo pekařů prosmekla do šaten. Chvíli jsem tam byla sama než přišla kámoška celá naštvaná. Samozřejmě jsem se jí ptala co se stalo a když mi to vylíčila byla jsem v šoku. Zjistila jsem že kámoška od druháků odchází. Málem mě trefil šlak.Zase jsem si pomyslela, že to bude dobrej den. S menším rámusem jsem pak zevřela skříňku, upravila si vlasy do čapky a odešla jsem na dílnu. Rychle jsem omyla vály jen tak jako aby se neřeklo a mrkla jsem k mistrový co budeme dělat. Moc toho nebylo, linecké oválky, koláčky a myslím že i vanilkové šátečky. Takže skoro žádná práce na šest hodin. Chvíli po mně přišla i kámoška s mistrovou za zády. Za chvíli přišli i ostatní a po krátkém proslovu naší mistrové jsme se pustili do práce. Pracovali jsme si v klidu, pomalu. Schválně jsme dělali pomalu, protože jsme nechtěli věčnost jen tak postávat. Měli jsme už skoro všechno hotový. Ale jak ž bývá zvykem u lineckého těsta, tak se spaří. A nám se taky spařilo. Nakonec jsme z toho zbytku odpékali linecké košíčky. I já jsem odpékala košíčky..... Ááá, konečně jsme u toho... Košíčky už začínali nabírat tu správnou barvu a tak jsem je vytáhla. Nesla jsem je do stojanu, kde už chladli linecké oválky. Chtěla jsem dát plech do stojanu, ale plech se tam nevešel popředu. Otočila jsem ho tedy a dávala ho tam z boku. Jenže jak jsem otáčela ten plech, omylem jsem si s ním přejela po ruce. Projela mi rukou taková bolest div jsem ten plech nepustila.
"Hlavně se nespal," uslišela jsem u sebe mistrovou." ::::::::::: "Už se stalo" procedila jsem skrz zuby. Rychle jsem si strčila ránu pod studenou vodu. Atrašně se mi lepala ruka. Myslela jsem, že mi ta ruka upadne. Taková bolest. Hrůza, co si budem povídat. Mistrová se ke mně přišla podívat, a když to viděla jen se jí protočili oči. Pro sebe jsem se usmála. Má zachraňovat ona mně, ne já jí. Rychle odešla zpátky na dílnu. Stála jsem tak u toho umyvadla s rukou pod proudem studený vody. Ták strašně mně to bolelo. Ale věděla jsem, že z toho můžu mít taky ještě velký průšvih. Máme mít dlouhé rukávy. Máme sice trička s dlouhými rukávami, ale jelikož je teplo, tak si je vyhrnujeme. Joo, měla jsem si je ohrnout, já vím. No jo, moje chyba. Domluvila jsem se s mistrovou a všemi na dílně aby si to nechali pro sebe. Mohla bych mít dost velký průšvih, kdyby se na to přišlo.

Teď text ve sloveštině a dole pak máte obrázek mé popáleniny.
Moc se omlouvám. Moje slovenština ještě není úplně dokonalá. Ale slibuju že se budu ještě zlepšovat.

Ták , po dlhej dobe som konečne späť. Strašne sa ospravedlňujem , že som tu tak dlho nebola . Ale prestup na novú školu mňa úplne odrovnal . Skoré vstávanie ma hrozne unavovalo . To som bola rada , že som vztávala do školy . Keď som potom musela vztávat v päť , aby som stihla praxi , tak ma to odrovnalo . Nebola som schopná som pridávať nejaké články . Bola som jednoducho rada, že som rada

Teraz už je to v pohode , skoré ranné vstávanie zvládam a konečne sa zase môžem chvíľu venovať blogu .
Ale , teraz aby sme neodbočili moc od nadpisu ... Bol zrovna piatok . Mala som prax , takže som sa vôbec netešila . Vedela som , že nebudeme mať moc veľkú výrobu a tak som vedela , že väčšinu času len tak prestojíme . Ešte jedna vec tu bola . Vždy v piatok je tu taký veľký upratovanie ( Mitia valu , rámu valu , šuplíkov , všetkých strojov , pece , podlahy , parapetov , chladničky na vajíčka , vyváranie špičiek , Mitia všetkých vreciek na zdobenie , nožov , pranie chňapiek ) dúfam že som v tom zozname na nič nezabudla . Takže naozaj super . Ráno mi navyše skoro ušiel autobus , takže mi to fakt pekne začalo . Navyše keď som prestupoval v HuSP stretla som majstrovou , takže deň zkaženej . Na praxi som teda potom moc neponáhľala , pretože mám vždy cez pol hodiny ešte vedela som , že nie je kam ponáhľať . Pomaly som sa šuchtala na prax . Keď som tam rovnako asi po desiatich minútach došla , ešte som sa otočila a chcela sa naposledy pozrieť na tú krásnu krajinu okolo . Otočím sa a za mnou majstrová . Myslela som , že ma trafí . Otvorila som jej aspoň dvere a nechala ju prejsť . Ja sa potom rýchlo okolo pekárov prosmekla do šatní . Chvíľu som tam bola sama ako prišla kamoška celá naštvaná . Samozrejme som sa jej pýtala čo sa stalo a keď mi to opísala bola som v šoku . Zistila som že kamoška od druhákov odchádza . Skoro ma trafil šlak.Zase som si pomyslela , že to bude dobrý deň . S menším rámusom som potom zevřela skrinku , upravila si vlasy do čiapky a odišla som na dielňu . Rýchlo som umyla valy len tak ako aby sa nepovedalo a mrkla som k majstrovej čo budeme robiť . Veľa toho nebolo , linecké oválky , koláčiky a myslím že aj vanilkové šatôčky . Takže skoro žiadna práca na šesť hodín . Chvíľu po mne prišla aj kamoška s majstrovou za chrbtom . Za chvíľu prišli aj ostatní a po krátkom príhovore našej majstrovej sme sa pustili do práce . Pracovali sme si v kľude , pomaly . Schválne sme robili pomaly , pretože sme nechceli večnosť len tak postávať . Mali sme už skoro všetko hotový . Ale ako ž býva zvykom u lineckého cesta , tak sa sparí . A nám sa taky spárili . Nakoniec sme z toho zvyšku odpékali linecké košíčky . Aj ja som odpékala košíčky ..... Ááá , konečne sme pri tom ... Košíčky už začínali naberať tú správnu farbu a tak som ich vytiahla . Niesla som ich do stojanu , kde už chladli linecké oválky . Chcela som dať plech do stojana , ale plech sa tam nezmestil popredu . Otočila som ho teda a dávala ho tam z boku . Lenže ako som otáčala ten plech , omylom som si s ním prešla po ruke . Prešla mi rukou taká bolesť div som ten plech nepustila .
" Hlavne sa nespal , " uslišela som pri sebe majstrovou . " ::::::::::: " Už sa stalo " precedila som cez zuby . Rýchlo som si strčila ranu pod studenú vodu . Atrašně sa mi lepala ruka . Myslela som , že mi tá ruka upadne . Taká bolesť . Hrôza , čo si budeme hovoriť . Mistrová sa ku mne prišla pozrieť , a keď to videla len sa jej prevrátili oči . Pre seba som sa usmiala . Má zachraňovať ona mne , nie ja jej . Rýchlo odišla späť na dielňu . Stála som tak u toho umývadla s rukou pod prúdom studenej vody . Tááák strašne mne to bolelo . Ale vedela som , že z toho môžem mať taky ešte veľký prúser . Máme mať dlhé rukávy . Máme síce tričká s dlhými rukávmi , ale keďže je teplo , tak si ich vyhrnuté . Joo , mala som si ich ohrnúť , ja viem . No jo , moja chyba . Dohodla som sa s majstrovou a všetkými na dielni aby si to nechali pre seba . Mohla by som mať dosť veľký prúser , keby sa na to prišlo .

 


Komentáře

1 Viola Viola | E-mail | Web | 26. října 2013 v 10:35 | Reagovat

Si ňuňu, že si to celé napísala aj v slovenčine ^^ .. Tá ruka ma mrzí, dúfam, že je to už lepšie a ak nie tak dúfam, že sa ti to rýchlo zahojí .. :3
Prajem veľa šťastia v Praxi aj v škole Ayko-chan ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama