REAL LIFE 01

20. srpna 2013 v 19:08 | MartinaAyko |  FanFiction
Tak je tady další nová FF. Osobně tedy fakt doufám, že se vám bude líbit. Pokud tu bude hodně negativnich odezev, platí to stejné jako u Leona. Pokud se vám to nebude líbit, jednoduše přestanu. Ale prostě, POVÍDKA, KTERÁ SE NEMĚLA DOSTAT NA POVRCH


Děj se odehrává, když už jsou všichni hrdinové z Naruta dospělí. Povídka začíná tím, když Ahiko (syn Naruta a Hin) přijde za Narutem do kanceláře Hokageho s tím, aby mu konečně podepsal přihlášku. Naruto ho chtěl přihlásit do kroužku, kde se děti zdokonalují v bojových uměních. Když tedy Ahiko přijde, že chce tu přihlášku podepsat, Naruto je rád a rychle jí podepíše a ani se nepodívá co mu to vlastně podepsal. Jestli to byla přihláška či něco jiného se dozvíte až pokud bude pokračování.///// Ještě dodatek, Ahiko nesnáší svůj život Hokagovského syna a často utíká. Nechce nadále zůstat v Konoze, protože tu nevydí smysl života. Chce pryč. Vždy utíká a pořádně ani neví kam. Vždy ho chytí. Když se mu ani 12 útěk nevydaří, je pořádně naštvaný a hlavně zoufalý. Pořád uvažuje jak utéct tak aby ho nikdo nechytil. Jeho plány moc nevychází, ale cítí, že jeho výhra už je blízko. ///// Toť krátký "prolog" a užijte si to. Doufám, že se vám to bude líbit.
Real life 01
"Tati, kdy mi podepíšeš tu přihlášku?" zeptal se Ahiko, když vešel k Narutovi do kanceláře.
"Proč jsi mi to nedal dřív?" řekl Naruto, plácl se přes čelo a vzal si přihlášku.
"Vždycky jsi mi říkal, že máš hodně práce."
"Pravda, tohle dáš mamince," řekl Naruto a začal psát "a ne že se budeš cestou domů courat!"
"Neboj, budu pak trénovat s katanou" řekl nekompromisně Ahiko.
"Ale dej pozor aby jsi si něco neudělal," řekl Naruto, podal Ahikovi lístek a dál se věnoval svojí práci.
"No jo prosím tě. Nejsem malej."
Ahiko jen matně poděkoval a odešel. Když došel domů, tak tam nikdo nebyl. Ahiko se rozhodl to neřešit. Ještě vyběhl nahoru pro katanu, poté se jen porozhlídl po obýváku a vyběhl na zahradu.
Asi po půl hodině uslyšel z domu zvuky. Rychle hodil poslední kunai, vzal si katanu do ruky a šel se podívat, kdo to je. Když přišel blíž uviděl posla.
"To už máte tu drzost líst lidem až do bytu?" zeptal se Ahiko po chvíli váhání.
"Hou, bude z tebe ninja jo?" řekl vysmátě posel, když uviděl Ahika.
"Co je vám do toho, co tu vůbec chcete?" pokračoval s řevem Ahiko.
"Á, koukám že Kyubi se začíná projevovat."
Ahiko už dál nečekal a rozeběhl se zpátky k Narutovi.
"U nás je nějakej posel a máma doma není" rozkřičel se znovu, když vletěl k Narutovi do kanceláře.
"Počkej, jakej po..." Naruta přerušilo zaklepání na dveře.
"Dále," řekl otráveně.
"Dobrý den, Ho..."
"To je on! To je ten posel," vykřikl Ahiko.
Posel chtěl zmizet, ale Kyubi mu v tom zabránil.
"Tak mluv a dělej nebo tě zabiju," řekl naštvaně Naruto a začal si hrát s katanou.
"A co bych ti měl říct?" odpověděl v klidu posel.
"Tak ti nevíš jo, tak já ti to řeknu. Ale jenom jednou, tak mě poslouchej dobře. Co jsi dělal u nás doma?" přeložil Naruto a pořád vyčkával na odpověď.
"To ti nemůžu říct," odpovídal dál posel.
"Dobře, ale fakt si nepamatuju, že by jsme si začali tykat," odpověděl Naruto a začal psát na kus lístku.
"Víš komu to máš dát," řekl Naruto a jasně dal najevo, že to nebyla otázka.
Proto Ahiko jen přikývl a rozeběhl se pryč. Když dorazil na určené míst zabouchal na veliká vrata a čekal tam v domnění, že mu někdo otevře. Po pěti minutách se Ahiko naštval a odešel. Vracel se zpátky k Narutovi do kanceláře, ale uvědomil si, že takhle to nepude. Hodil otočku a běžel zase zpátky. Zase zabouchal na vrata, ale teď už mu otevřel jeden ninja. Ahiko mu podal papírek a hodil po něm zlostný pohled. Ten rychle zmizel a za chvíli se objevil jiný ninja.
"Tak dem."
Ahiko zakroutil hlavou a rozeběhl se na druhou stranu. Ninja musel za Narutem, ačkoli vůbec nevěděl kam jde Ahiko. Rychle se tedy rozběhl do jeho kanceláře. Před ní se zastavil, vydýchal se a vešel dovnitř.
"No konečně, co vám tam tak dlouho trvalo?" spustil Naruto, když ho viděl., "A kde je Ahiko?"
"Měli jsme práci a Ahiko, ten někam šel," odpověděl mu ninja a přebíral si "zásilku".
"Jak jako někam?" optal se Naruto a podepsal papír.
Ninja jen pokrčil rameny a zmizel. Naruto odešel ze kanceláře Ahika hledat. Nejdřív šel domů, pak na všechna možná cvičiště, byl i na monumentu Hokagu a u všech Ahikových kamarádů, nikde ho však nenašel. Nechal proto po něm vyhlásit pátrání. Ninjové se rychle rozběhli přes celou vesnici a do nejbližšího okolí. Po třech hodinách se tři čtvrtina ninju vrátila zpět do vesnice podat hlášení. Ostatní znovu prohledávali okolí. Naruto přemýšlel, co dál. Nakonec dal pátrání rozšířit o další čtyři kilometry a sám se přidal. Hlavu měl plnou myšlenek. Ahiko je pryč, kdo ví kde. Hin byla na misi a už tři dny se neozvala. Gaara poslal holuba s nějakou divnou zprávou. Naruto nevěděl, co má dělat. Kyubi na něj křičel, ale Naruto ho vůbec nevnímal. Byl z toho celý nervózní. Najednou uslyšel ve vysílačce hlášení o blížící se hlídce. Chvíli to ignoroval, ale pak se zeptal.
"Co jste říkali? Jaká hlídka? Sakra, není vás vůbec slyšet!"
"Naše čtvrtá ANBU hlídka. Našli vašeho syna."
"Dej mi jejich souřadnice."
"V295, H985, Z63, K32."
"Díky," zasmál se vítězně.
Tohle byl už další pokus o útěk. A zase mu nevyšel. Nikdy ho však nenapadlo se zabývat tím, proč utíká. Až teď, když si vyslechl jednu Kyubiho větu. Ale nechtěl se tím až tak zabývat. Práce měl až nad hlavu. Navíc Ahikovi útoky přidělávali jen další a další problémy. Naruto konečně narazil na tu skupinu. Ahiko měl svázané ruce za zády a vedle sebe dva ANBU muže. Na tváři měl takový úsměv. U něj ho Naruto ještě neviděl, ale u někoho jiného už ano. Ale kdyby si jen vzpoměl u koho a za jaké příležitosti.
"Hokage sama," chtěl zastavit před ním ANBU. Ale měl moc velkou rychlost na to, aby mohl zastavit. "Omlouvám se. Tady, váš syn."
"T-to- j-j-je v pořádku," Naruto ztěžka mluvil, jak zády narazil do stromu.
"Ještě jednou se omlouváme," omluvil se jiný "Tak mi vás tu necháme."
"Čekejte, já vás nikam nepustil," řekl pořád klidně Naruto "Vezměte ho sebou a dělejte si s ním co chcete. Už ho nechci nikdy vidět."
Naruto už více neřekl. Zmizel rychle v záblesku žlutého světla. Ahiko jen svěsil hlavu a nechal vše ostatní na nich. Nic neřekl. Nic víc nedal najevo. Žádná lítost, zlost či radost. Nic nebylo poznat na jeho pohledu. Byl takový kamenný a chladný. Stejný, jako míval Sasuke. ANBU ho popadli a pomocí přemísťovacího jutsu se přemístili do ANBU budovy. Ahiko byl úplně ochromený po tom přemístění.
"Tak jo," trhnul s ním ANBU "Dělej, jdeme. A neboj se. My se o tebe postaráme."
"Jó, nebój. My se o tebe postaráme," zašklebil se mu do očí jiný ANBU.
"Sai," vytrhl se jim ze sevření. Měl sice svázané ruce, ale běhat uměl i tak. A Saie, toho by poznal i ve tmě.
"Saii, zachraň mě," Ahiko najednou o něco zakopl a složil se Saiovi k nohám.
"Vstávej," pomohl mu Sai na nohy "Co se děje?"
"Chtějí mě zabít!" zavtipkoval.
Sai mu nevěřil, ale přemístil se s ním pryč. Kam jinam by se Sai přemístil, než k sobě domů. Posadil malátného Ahika na židli a počkal, až se mu udělá trochu lépe. Nechápal, že se mu po tom dělá tak blbě.
"Ahiko, tak co se stalo?" řekl, když viděl, že už mu je líp.
"Nevím z jaký strany hledíš ty na moje útěky, ale jak mě teď chytli, tak mě vedli za tátou a on řekl, ať si mě vezmou, že už mě nechce nikdy vidět," povzdychl si Ahiko.
"Tak, já tě za to nesoudím, protože ani nevím, proč utíkáš. Ale je mi to jedno. Můžeš zůstat u mě, jestli chceš. A pod podmínkou, že mi neutečeš," poškádlil ho na konci Sai.
"Nemůžu..."
"Dobře, připravím ti někde místo na spaní," přerušil ho Sai a odešel.
"Saii!" zakřičel za ním "Díky."
"Nemáš vůbec za co. Viď Saii," promluvila za ním nějaká žena.
"Ne, nechte mně být. Já jsem nic neudělal," zpanikařil Ahiko.
"Klid Ahiko, ona ti nic neudělá. Dík Maiko, že si přišla," uklidnil ho Sai.
"Promiňte," omluvil se Ahiko.
"To nevadí," usmála se "Udělám vám něco k večeři."
"K večeři? Kolik je hodin?"
"Vím já," zasmál se Sai, i když moc dobře věděl kolik je hodin.
"Víš to," pošťouchl ho Ahiko "Moc dobře víš kolik je hodin."
"Možná vím, možná ne," Sai mu prohrábl vlasy a dostrkal ke stolu, aby se znovu posadil.
"Když já se tak strašně stydím," Ahiko práskl a hlavou o stůl.
"A proč? Co jsi udělal? Kdo to vůbec je?" obrátila se na konci Maiko na Saie.
"Hokageho syn. Dělám samé problémy. Ale mě se tenhle život nelíbí. Chci žít normálně. Jako normální kluk. Mít kamarády a ne být považován za nafintěného hokagovského synáčka," řekl Ahiko téměř plačtivě "Chcu do Suny. Chci za svým kamarádem. Chci konečně normálně žít. Hokage to prostě nechce pochopit. A mě už tohle opravdu nebaví. V Suně mě nikdo moc nezná a pokud přijdu, nebudou mě mít za toho za koho mě mají tady."
"Ahiko, jsi si jisný? Opravdu odsud chceš odejít?" zeptal se Sai s nápadem v hlavě.
"Jsem si jistý kurva. Chci pryč," zakřičel Ahiko. Tenhle slovník mu byl cizí, ale teď mu přišel jako úplně normální. I když možná tak neobvyklí nebyl. V poslední době se přeci potuloval jen tak v ulicích Konohy. Občas se zatoulal k nějaké té partě. S nikým se moc nebavil. Nikoho nezajímali jeho problémy a Ahika zase nezajímali ostatní. Když s ním nechtějí být, tak ať nechtějí.
"Teď se najezte. Pak to můžete dořešit," Maiko před ně položila talíře s polévkou. Ahiko se v tom jen tak nedůvěřivě ze začátku prohrabával. Po očku sledoval Saie. Když to neudělá nic jemu, tak snad ani jemu ne. Ale co když? Ne. Konečně tu polívku nedůvěřivě ochutnal. Pak jí už rychle snědl. Byla hrozně dobrá. Usmál se, když si uvědomil, že jí tak rychle snědl.
"Alespoň někomu chutná," usmála se Maiko, vzala i od Ahika talíř a pokývla hlavou k Saiovi.
"Co?" otřepal se Sai.
"Jestli ti ta polívka nechutná, tak jí nejez," řekl Ahiko.
"Ne, je dobrá. Jen jsem se zamyslel," Sai rychle polívku snědl a odnesl talíř.
Ještě než znovu odešel od linky, políbil jemně Maiko na tvář. Ahiko si toho samozřejmě všiml, ale nic neříkal. Jsou přeci dospělí, ať si dělají to, co chtějí. Jen doufal, že mu alespoň nějak pomohou. Ale když už se ho Sai ptal na to, jesli si je se svým odchodem jistý, tak musí mít nějaký plán. Maiko se na Ahika usmála. Tohle by Ahiko neměl vidět. Ale už bylo trochu pozdě. On to přeci pochopí.
"Běž na tréning, nebo budeš mít problém. Já se o něj postarám," odstrčila Saie s polibkem Maiko.
"Už jdu," zašeptal jí do ucha a zmizel.
"A co ty? Máš ještě hlad?"
"Ne, díky," Ahiko si složil hlavu na stole.
"Jestli chceš spát, tak si pojď lehnout do postele," Maiko zvedla Ahika na nohy. 'Je tak lehký.' pomyslela si.
Ahiko s přivřenýma očima se sotva došoural do pokoje. Složil se na postel a hned usnul. Nevěděl kolik je hodin, ale byl strašně unavenej. Bylo mu jedno kde spí. Bylo mu jedno, jestli ho zabijou dnes nebo zítra. Bylo mu jedno, jestli se do Suny ještě podívá nebo ne. Bylo mu teď všechno úplně jedno. Teď chtěl hlavně spát. Ve skutečnosti bylo už půl deváté, proto ani nebylo divu, že Ahiko po tak náročném dni usnul.
Sai se na tréning dostavil ještě pět minut před jeho začátkem. Vždycky tam býval dřív. Občas se říkali nějaké potřebné informace než tréning začal, proto se vyplácí chodit dřív. Už mohli začít, ale jelikož nebyli všichni, Yamato se rozhodl počkat. Za necelých deset minut se konečně dostavili všichni. Yamato nejdříve pohledem všechny sjel a raději je dvakrát přepočítal, protože se mu jich zdálo nějak málo. Ale nakonec mu vyšel plný počet, když si k tomu přičetl ostatní co jsou na misi. Nakonec pokývl a sundal si masku. Všichni udělali totéž. Yamatovi se tak krásně odhalili jejich pohledy. Teď může ještě lépe posoudit kdo lže a kdo ne.
"Uzumaki Ahiko, říká vám to něco?" položil Yamato první otázku. Všem hned došlo, že tenhle tréming bude spíš ve znamení výslechu.
"Jistě, ano, hi, možno, určitě," prolínalo se ze všech stran.
"Kdo ho viděl dnes a měl s ním jakýkoli kontakt, nechť udělá dva kroky vpřed!" Yamato použil nepříčetný pohled na důkaz toho, že to myslí vážně.
Skupinka o čtyřech ninjich udělala dva kroky dopředu. Chvíli poté udělal váhavě dva kroky dopředu i další ANBU. Nakonec se v zoufalství, že všechno praskne a jeho plán nevyjde, posunul i Sai.
"Fajn, vás šest tu zůstane, ostatní můžete odejít. Sejdeme se tu ve středu v půl dvanáctý. Dřív mi nelezte na oči," mávnul Yamato ostatním na znamení odchodu.
"Hi," řekli a všichni zmizeli v obláčku bílého kouře.
"A vy, jaký jste měli dnes kontakt s Uzumaki Ahikem?" rozhlídl se Yamato po těch šesti a pohledem se zastavil na Saiovi. Bylo mu jasné, že zřejmě bude muset začít.
"Tak co Saii, tušíš dobře, že budeš muset začít. Jaký kontakt si měl dnes s Uzumaki Ahikem?"
"Snažil se ubránit těmahle čtyřem, když se mu snažili ublížit. Automaticky se ke mně rozeběhl. No, udělal dost velkou chybu, že mě věřil, protože jsem se s ním přemístil rovnou do vyslíchacího centra. Tam si ho převzala Maiko, myslím, a nevím co s ním bylo dál. O to už jsem se nestaral," vydýchl Sai zničeně.
"A vy?" pokynul na čtveřici ninju.
"Našli jsme ho při tom pátrání. Mluvili jsme i s jeho otcem, ten řekl, že ho už nechce nikdy vidět a že s ním máme udělat co chceme. Ale věřte, že jsme mu ublížit nechtěli," vylekali se muži nad Yamatovým pohledem v důsledku Saiovych slov.
"A ty? Jaký si měl dnes kontakt s Uzumaki Ahikem?"
"Viděl jsem ho chvíli před tím, než bylo vyhlášené to pátrání. Narazil do mě. Vypadal hodně vyplašeně. Nuž, ani se neomluvil a běžel dál. Musel jsem kapitánce odnést zprávu, takže jsem to nechal plavat. Děti no, znáte to," ANBU se kousl do jazyka.
"Neznám," zvýšil hlas Yamato "Takže jsme to vlastně vzali od konce. Nejdřív si ho viděl ty, pak vy čtyři a nakonec ty Saii."
Všichni přikývli. Saiovi proletělo hlavou, jestli by to na něj práskly, kdyby ty dva kroky dopředu neudělal. Ale asi jo. Moc s nima nevycházel, tak počítal s tím, že by mu to dali sežrat. Ale proč? Proč to Yamato rozebírá. O co mu jde? To není přeci důležité. Nebo ano? Co je vlastně teď důležité? To aby byl Ahiko tam, kde se mu povede nejlépe, nebo aby bylo vše přesně podle rozkazů a Ahiko opět uvízl na místě, kde to nesnáší.
"Dobrá, jen jsem se chtěl zeptat, Hokage totiž dost zuří a neschvaluje, aby Ahiko byl nadále ve vesnici. Toť vše, můžete jít. Jak jsem řekl ostatním, ve středu o půl dvanáctý. Dřív mi opravdu nelezte na oči. Berte to jako,.... dovolenou."
"Hi," všichni zmizeli v obláčku kouře. Takže už tam zůstal jenom Yamato. Chvíli po tom přišla kapitánka. Vypadala dost blbě jako Yamato. Oba dva by teď potřebovali pořádný odpočinek. Ale copak mohli. Právě ze šlužby vyřadili 48 ninju. Odpočinek v této chvíli byl pro ně nepřístupný. Oba dva si povzdychli a společně zmizeli v obláčku bílehé kouře. Oba se přemístili do kanceláře Hokageho, kde podali hlášení o výzvědách. Yamato moc dobře věděl, co se stalo, proto taky vyžádal ten několikadení výpadek celých tří týmů. Ani nečekal, že by kapitáka souhlasila, ale neměla vůbec žádné námitky. Hned mu to svolila. Snad jakoby nad tím i uvažovala. Yamata z přemíšlení vytrhl Narutův naštvaný hlas.
"Takže žádná zpráva. Nikdo není kde je, nidko ho neviděl. Propadl se do země nebo co? Neumíte pohlídat malý dítě?"
"Nar, eh, Hokage, Ahiko není malý dítě, je mu čtrnáct. Myslím, že už to hold nemohl vydžet. Je na něho vyvýjen moc velký tlak. Je to váš syn. Pochopte, že to mu situaci moc neulehčuje. A to že má v sobě Kyubiho už vůbec ne!" řekl mu z plna hrdla Yamato.
"S tím se ale musí vyrovnat! Já jsem to v životě neměl taky dvakrát lehký. Navíc se tomu pitomcovi může něco stát!" bouchnul si Naruto naštvaně do stolu.
"Bude v pořádku, nebojte se," Yamato svěsil hlavu. Dusil se s tím. Nechtěl ale říct kde Ahiko je.
Konec, doufám že se vám alespoň něco líbilo.
 


Komentáře

1 Karlík a továrna na čokoládu Karlík a továrna na čokoládu | 21. srpna 2013 v 17:48 | Reagovat

Já si myslím, že by jsi měla pokračovat. Je akorák škoda, že je to docela krátký. Vždycky píšeš delší díli. Hele Ayko, neboj se toho. Jdi do toho na plno.Určitě se mnou bude hodně lidí souhlasit.

2 kikina kikina | 21. srpna 2013 v 17:56 | Reagovat

Ježiš než já jsem se tím přelouskala. Jsem plná napětí a ona to ukončí. Mysleal jsem, že tě zabiju. Počkej až mi jednou přijdeš pod ruce. Ale sákra, já chci pokračování.

3 Nakuriuki Nakuriuki | 21. srpna 2013 v 19:32 | Reagovat

No je to docela zajímavé, ale myslím že docela zamotané. Ale určitě to rozmotáš i pro mojí hlavu. Ayko určitě pokračuj. Máš naší podporu  :))
Uvidíš zvládneš to :))

4 Erapetsaf Erapetsaf | 21. srpna 2013 v 19:42 | Reagovat

Áno, tohle nemělo asi moc lézt na povrch. Ayko, udělala jsi blbost, víš, že v týhle povídce nemáš cíl a že jí nikdy nemůžeš dopsat a čím dýl to budeš dělat, tím víc se v tom zamotáš a tím to bude horší. Sory, ale ode mě fakt podporu nečekej.

5 Viola Viola | E-mail | Web | 21. srpna 2013 v 23:14 | Reagovat

Mne sa to veľmi páčilo ^^ Len som sa stále zamýšľala ako asi vyzerá Ahiko .. n.n Má modré oči alebo sívé blond vlasy alebo čierne :D Prosíím napíš v budúcej poviedke ako vyzerá.. ^^ A podľa mňa to nieje až tak zamotané, čítala som aj zamotanejšie poviedky ^^ Ja v tom mám prehľad ;) Arigato Ayko-chan, moja poklona :3

6 Martina Ayko Martina Ayko | 22. srpna 2013 v 14:24 | Reagovat

[1]: [2]: [3]: [5]: Vďaka vám všem. Díky za vaší podporu. A určitě nějak Ahika popíšu. Ale nevím jestli to stihnu v příštím díle. Ale určitě to bude. [4]: A ty, upřímně od tebe bych teď podporu ani nečekala. Je to smutné, že osoba kvůli které jsem s těma všema povídkama vůbec začala mě takhle odsoudí. Ale OK mám své lidi, Violku, Leona, Karlíka, Kikinu, Nakuriuki... a spoustu dalších. Nenechámse srazit kvůli hlupému komentáři. Tákže to vypadá, že pojedem dál. Vám všem ještě jednou dík za vaší podporu.

7 Niko Niko | 22. srpna 2013 v 14:27 | Reagovat

Ayko, určitě s touto povídkou pokračuj. Strašně se mi líbí. Určitě to bude mít skvělí pokračování. a i kdyby jsi opravdu neměla žádný cíl, tak tím líp. Budeš psát dálší a další díly a kdyby to nešlo, tak prostě přestaneš. Nebudeš první ani poslední. :))

8 Peťko Peťko | 22. srpna 2013 v 14:31 | Reagovat

Zlato nikto na teba nemá právo, Písaj čo chceš. Bude to v pohode. Mne sa to páči. Je to aj celkom reálny príbeh, On už tomu naznačuje názov viď. Pisaj ďalej.

9 Ája Ája | Web | 27. dubna 2014 v 23:11 | Reagovat

Moc se mi líbí, že je to konečně něco jiného a opravdu originálního, než co se vidí na jiných FF stránkách a to, že hlavním motivem není láska, sex a smrt :D. Sice nemusím moc Naruta jakož to postavu, ale příběh se mi jinak líbí ^_^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama