HŘENSKO SI VYBÍRÁ DAŇ

20. srpna 2013 v 18:54 | MartinaAyko |  Ostatní

Hřensko si vybírá svojí daň. A aneb výlet na dvě věci.

Zbytek pod perexem


V něděli jsem se vydala na výlet do Hřenska spolu se svými rodiči a s bratrem. Ták bacha na to. Bylo to opravdu zajímavý. Časová osa i s popisem a komentářem.
4:10--(VZTÁVÁNÍ) Jsme donuceni vztávat. Mě to problém nedělá, za to brácha nechce vztávat a jaksi nejde probudit. Nakonec se mi to povedlo a už jsme všichni byli vzhůru. Jak mě později došlo, rodiče vztávali asi o něco dřív než my Smějící se Pomalu se probíráme
4:15--(KRÁDEŽ) Zrovna ve čtvrt na pět, chvíli před odjezdem jsem zjistila, že nemám žádnou mikinu. OBJASNĚNÍ: objasnění ve článku OBJASNĚNÍ KRÁDĚŽE
4:23-- (ODJEZD???) KDyž už se zdálo, že odjedeme, vyskytl se problém. Z důvodu nevyspalosti jsem si nabila, když jsem šla ze schodů. Tákže, roseklá noha a nabitá hlava Smějící se Joo, když je někdo šikovnej, tak se to stává. Chvíli jsme přemýšleli, jestli zrovna teď vyjet nebo ne. Když jsem však řekla, že je to určitě v pohodě, vyrážíme a jedem, tak jsme teda jeli.
4:30-- (OSPALOST) Záčíná na mě jít ospalost. Šla jsem zpát někde chvíli po půlnoci a vztávala před čtvrt na čtyři. Bohužel patřím také mezi tu menšinu, která ani při největším chtíči v dopravních prostředcích neusne. Tak jsem dál trpěla nedostatkem spánku.
7:03-- (PŘÍJEZD DO HŘENSKA) Po dlouhé době jsme se konečně vymotali z Český Lípy a projeli Děčínem, za nedlouho jsme dojeli KONEČNĚ do Hřenska. Pořád s okolo nás objevují cedule, konečně jsme však narazili na to co jsme potřebovali cedule s nápisy SOUTĚSKY HŘENSKO A PRAVČICKÁ BRÁNA.
7:15-- (PRŮJEZD HŘENSKEM K MEZNÍ LOUCE) Projeli jsme Hřenskem a jeli na Mezní Louku. Zde jsme zaparkovali auto a jelikož jsem byla vcelku zdrcená z tý cesty, tak jsem vylezla. Dostala jsem teda pořádnou facku. Venku byla fakt šílená kosa. Měla jsem stochutí rozeběhnout se do nedalekho lesa a jít běhat. Jelikož jsem však nevěděla, kde začínaí hranice národního parku, tak jsem si to raději rozmyslela. Chvíli jsem senprocházela po parkovišti, které bylo však prázdné.
7:35-- (ZMĚNA PLÁNU) Zrovna když už jsem si myslela, že mám cestu prostudovanou, rodiče se rozhodli změnit trasu. V hlavě mi nastal zmatek a nevěděla jsem co dělat. Tak jsem se teda naštvala, došla si stejně do lesa a pak jsem se zavřela v autě. Tam bylo alespoň trochu teplo.
8:03 (PLACENÍ, OTÁZKY, ODCHOD) Konečně jsme zaplatili parkoviště, položili pár otázek chlapíkovi co prodával lístky za zaplacené parkoviště. Konečně měli rodiče jasno a vyšli jsme.
POKRAČUJU BEZ ČASOVÉ OSNOVY, PROTOŽE ODTEĎ ZTÁCÍM PŘEHLED O ČASE
Šli jsme krásnou přírodou, z krásně prudkého kopce, ale šlo to. I když je to zakázené, můj táta si samozřejmě musek sebrat dvě houby, co rostli po cestě. Pomalu jsme šli a já jsem začala pociťovat, že se zima zvětšuje. Blížili jsme se k vodě a já to věděla. Za chvíli jsme došli na rozcestí kde jsme se museli át doprava a jít po soutěskách. Super, chabé železné...,.... jak to říct...., desky, které se pod každým vašim krokem nebezpečně prohýbají. Jste asi pět metrů nad rozbouřenou řekou, takže ohýbající se zábradlí vám taky na sebevědomí moc nepřidá. Vše utrpení jednou sknší. To mé, z pádu do vody, končí po pěti miutách chůze po tom ohavném železe. Přešli jsme na lávky, které byli podpírané tlustými železnými trámy zabudovanými ve skále, pokryté dřevem, které se narozdíl od železných desek neprohýbalo. Hned mi nabylo sebevědomí, že neskončím v řece. I ta se nakonec stočila a my jsme šli opět po pevné zemi. Byla to nádherná procházka. Došli jsme k malému "přůstavu" kde byl jeden Němec, jak jsem později zjistila. Jelikož cesta končila, nezbylo nám nic jiného než jet lodičkou, která měla co nevidět přijet. Lodička přijela a nejen jedna, rovnou dvě. Loďky zakotvili a vystooupili z ní převozníci... blá, blá, blá.... Po té, co jsme se konečně dokodrcali do dalšího přístaviště, šli jsme dál. A opakovala se stejná situace jako na začátku.. néé, teď jsme šli po pevné zeny a občas prošli do jeskyňky. Šli jsme asi půlhodinky krásnou přírodou vedle rozbouřené řeky než jsme došli opět k "přístavu". Zase jsme čekali, asi pět minut než jsme odjeli. Projížďka byla delší, ale za to hezčí. Měli jsme i ukázku malého vodopádu a vyplatila se i moje znalost Němčiny. Když jsem přeslechla průvodcova česká slova, přeložila jsem si je z Němčiny. Bohužel už jsem dojeli na konečnou a museli vystoupit. Tak jsme se tedy přes Hřensko vydali na cestu k Pravčické bráně. To jsem ještě netušila, že tahle cesta se změní v teror. Šli jsme pořád nahoru, cestou do mírného kopce, šli jsme po silnici. Šli jsme okolo jednoho parkoviště (NEČEKANĚ, ALE POČKEJTESmějící seSmějící se) a přišel k nám jeden chlapík v reflexní vestě (DALŠÍ NEČEKANÁ UDÁLOST, ALE JEŠTĚ POČKAT), chvíli tak stál a nakonec praví "Jdete ještě na Pravčickou bránu, že jo." Přikývli jsme, možná padlo nějaký slova, ale nevím. "Počkejte, já se na něco jen podívám," řekl znova, vatáhl z kapsy mobil a podíval se na něj, pak ho zase zandal do kapsy a znovu se rozkecal "Už jel autobus?" "Jo, dolů," odpověděla jsem bez zájmu. "A na horu ještě ne? Ne, tak si můžete ušetřit tak cca 1,5KM." Podívali jsme se na sebe a v očích ostatích jsem viděla "Dobrý nápad" TAk jsme se tedy chtěli rozejít, když jsme viděli autobus. "No nic, stejně už jede," slyšela jsem od někoho.
"To je jedno, tak já vám ho zkusím zastavit, jo tak já vám ho stopnu," vlezl na silnici a začal na řidiče dělat nějaké znaky. Řidič zpomalil a zajel ke krajnici a pak zastavil.

Pokračování zítra už mě to nebaví. Ale ještě se těště. Bude to ještě zajímavý.
 


Komentáře

1 kikina kikina | 21. srpna 2013 v 17:34 | Reagovat

Jé, tak to jsi si to tam určitě užila. Těším se na pokračování. Vyvíjí se to zajímavě.

2 Nakuriuki Nakuriuki | 21. srpna 2013 v 17:39 | Reagovat

Já jsem taky byla na Pravčický bráně. Ale s tím rozdílem, že včera. Teda, řeknu ti. Bylo to nádherný. Kdyby to od nás nebylo tak daleko tak bych se tam klidně vrátila.

3 Karlík a továrna na čokoládu Karlík a továrna na čokoládu | 21. srpna 2013 v 17:40 | Reagovat

Jéé, tak to jsi se určitě měla. Já bych jel taky, ale teď mám zlomenej kotník, takže nikam moc chodit nemůžu a Pravčická by mě zlomila :D Ale stejně *ZÁVIST*

4 Viola Viola | E-mail | Web | 21. srpna 2013 v 22:54 | Reagovat

:D To ti závidím, krásny rodinný výlet :D Ohľadom toho pádu hneď na ráno .. skoro ako by som seba videla :D A ja mám zase talent zaspať v každom aute do ktorého sadnem :D:D hahah teším sa na pokračovanie ^^ Arigato Ayko-chan :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama